27. den: Znovu do města

Protože ten hlavní svátek na být až dnes, vypravili jsme se večer opět do města. Tentokrát v silnější, česko-španělsko-holandsko-mexické sestavě.
Zkusili jsme jiné číslo autobusu. Sice byl prázdnější, ale řidič se rozhodl, že skončí dřív a vysypal nás asi patnáct minut chůze od centra.
Nevadí, v pohodě jsme došli a navíc jsme cestou viděli i tradiční mexické cukrové lebky. V centru bylo opět velmi živo, ale trochu min než včera. Tak nevím, na žádnou speciální slavnost jsme nenarazili. Asi jsme ve špatném městě...
Nakonec jsme došli do stejné hospody jako včera. Quesadillas byly mnohem lepší volba. Opět nás obtěžovali Mariachi, kteří nám chtěli předvést své umění. Naštěstí jsme nepodlehli. Kdo ale podlehl a nechal si zahrát, byli chlapíci u vedlejšího stolu. Byla by to docela pěkná hudba, kdyby si nástroje naladili a hráli všichni to samé. Takhle to bylo šílené.
Zpět jsme chtějí jet autobusem, jenže po půl hodině čekání to vydali i mexicani a tak i naše česká trojice podlehla a jela taxíkem. Taxikář, tak jako všichni v Mexiku to zkoušel, že nemá drobné zpátky, ale chytří Češi se opět nedali a došli si rozměnit. I tak si myslím, že nás malinko natáh, protože zatímco mi jsme jeli za 80, ostatní stejnou cestu jezdí za 60. Asi turistická přirážka.