Na konferenci se událo mnoho věcí, které čtenáře cestopisu asi nebudou zajímat. Pouze musím konstatovat, že holanďani jsou na neuvěřitelné vysoké úrovni a rovnat se jim může pouze Honza, jehož přednáška byla naprosto úchvatná.
Ale zpět do města. Protože mají být dušičky a město bylo už prve plné koster, vyrazili jsme s Janou večer do města. Autobus byl totálně narvaný, vzpomněl jsem si na metro, protože ani tady člověk úplně neovlivňuje, kde vystoupí. Nicméně se nám podařilo vystoupit v centru.
To bylo plné lidí, děti kupovali od pouličních prodavačů svítící hračky, kejklíři kejklili, hladovci kupovali brambůrky a podobné pochutiny, malíři malovali obrazy a muzikanti hrály. Nejvíc nás zaujala parta výrostků, která hrála na prázdné kýble, helmy a staré období. I přes to, že používali velmi neobvyklé nástroje, byli naprosto úžasní.
Nicméně se nedělo nic zvláštního a tak jsme se vydali na Plaza Mariachi a tam jsme si sedli na večeři. Konečně jsem narazil na Flautas, jenže mi přinesli tři a to bylo až příliš. I Jana měla se svým jídlem problém, neboť zabodla prst do jídelníčku a nechala se překvapit. Překvapená opravdu byla - dostala vepřové nožičky. Když jsme odcházeli, na dotaz kuchařky jestli nám to nechutnalo se nám odpovídalo opravdu těžce.
Ovšem to hlavní přišlo až druhý den ráno, když jsme se dozvěděli, že dušičky jsou o den později.
středa 3. listopadu 2010
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat