14. den: strycek skrblik

Dnes netradicne zacneme prihodami pana L. Zatimco ostatni si koupili vylet do pralesa, on povazoval 250 pesos (375 ceskych) za prilis vysokou castku a nabidnul se, ze bude hlidat veci. Takze zatimco pan L si uziva Mexickych telenovel ve spanelstine, ostatni vyrazeji na cestu do pralesa.
Jen pro poradek, nejcasteji zde nabizeji vylet do Guatemaly, ten je asi dvoudenni, pak je casto v nabidce i vylet do mexickeho pralesa (asi 500 pesos), ale je to daleko a my vecer odjizdime do Meridy. Takze nakonec jsme pobliz autobusoveho nadrazi prvni tridy nasli cestovku (Na Chan Kan), ktera nabizi ctyrhodinovy vylet do lesa pobliz ruin v Palenque. V cene je pruvodce a vstup do parku.
Takze zpet k vyletu. Paco nas vyzveda kratce po devate a vyrazime do kralovstvi pavouku. Coz je taky prvni vetsi zviratko, ktere potkavame. Kolibrici se nepocitaji. Pavouk neni agresivni a navic pri kousnuti pry zpusobuje pouze paralyzu postizene koncetiny. Ma velmi pevnou sit, o cemz se vlastnorucne presvedcujeme. Pokracujeme dal, cesta se nejprve zuzuje a pak postupne mizi v bujne vegetaci. Po nekolika dalsich minutach mizi i sous a pokracujeme cetnymi potucky. Obcas je nutne vysplhat malym vodopadem. Cestou nam Paco ukazuje tukany, termity, datly, papousky, motylozrave ptaky, velke mnozstvi dalsich, pro nej prilis pequeño, pavouku. Dokonce si muzeme utrhnout cerstvy citron. Dale ochutnavame protijedy proti hadum a pavoukum a rostlinu s pry velkym obsahem vitaminu, co chutna jak zvykacka pedro. Protoze je cesta trochu narocna, osvezujeme se vodou z useknute liany, zatimco Paco hleda opici. Opicaci vresti kdesi v korunach stromu a jsou evidentne velmi plasi a umeji se dobre skryt. Videli jsme celkem jen dve.
Voda v potuccich je velmi mineralizovana a rostliny, ktere spadly do vody, jsou obaleny silnou vrstvou kamene - vznikaji tu tak i jakesi krapniky s drevenym jadrem. Potucky jsou krome zkameneleho dreva plne drobnych rybek a spousty sladkovodnich plzu a jejich prazdnych ulit.
Pacovo zaliba jsou ale jeskyne. Kdykoli narazime na jeskyni, do ktere neni videt, Paco tam vlitne a divi se, ze taky nechceme. Letmym pohledem zjistujeme, ze je obyva velke mnozstvi netopyru, ale hlavne pavouku a Paco nas ujistuje ze i velkych hadu.
Dalsi zajimavosti je velke mnozstvi zricenin indianskych chramu, ktere jsou kompletne zarostle v vegetaci. Trochu zachovalejsi je akvadukt - je to takova temna chodba, kterou mayove regulovali povodi. Je tam tma, takze Paco opet mizi, aby se znovu objevil o dvacet metru dal v pralese.
Je to naprosto uzasny zazitek, takze cestou zpatky litujeme drobneho stradatele pana L.

PS: vecer odjizime na Yucatan do Meridy a pak do Valladolidu.