23. den: Do hlubin

Chystame se na to uz dva dny a prave ted nadesla ta chvile. Balime spoustu veci, ktere nebudeme potrebovat, snidame a uz pred jedenactou vyrazime. Opet k vode, kde na nas uz cekaji nasi znami z rybolovu - Manuel a ten druhej Mexican. Protoze mrazak v Casa del Sol je stale narvanej barakudou, nejdeme rybarit. Bereme si ploutve, brejle a snorchl a jedeme se podivat na korale.
Pred cestou jsme jeste nafasovali vesty a pak se nase lodka vydala vstric vlnkam karibiku. Oproti rybolovu je dnes more velmi klidne, to je dobre. Nejprve nas Manuel a ten druhej berou na indianske ruiny v Tulumu. Nekteri to sice znaji z vyletu rybarskeho, ale nevadi, navic Manuel se nabidl, ze nas vyfoti. Mame asi dvacet fotek a muzeme popojet. Druhej Mexican pridal plyn a nase zeleno-fialova strela popojela asi sto metru ke koralovemu utesu.
Pry se nemame dotykat koralu, neplavat daleko od utesu a drzet se pohromade. To posledni se nam dodrzovat moc nedari. Castecne i proto, ze Lenka take tropi hlouposti. Po asi 3 vterinach ve vode sundava ploutve a vraci je do lode. Manuel, pravy mexicky gentleman, taky jsme mu za to zaplatili, ji bere pod svou pazi a plave s ni. Lenka ma tedy asi nejlepsi potapeni ze vsech, je to trochu vtipne, protoze normalne ma problem strcit hlavu pod vodu, nebo se nedej boze pod vodou nadechnout.
Takze jak to na takovem mexickem koralovem utesu vypada. Je tam celkem dost koralu a docela dost melko. Z barev koralu prevlada seda cerna a hneda. Nastesti je tu spousta barevnych rybek, nektere i opravdu velike. Docela me mrzi, ze jsem neinvestoval do vybavy pro podvodni fotografovani. Rybky nejsou moc plache, ale sahnout na sebe nenechaji. Z dalsich zivocichu byly k videni sasanky a jezci. Ale treba s Chorvatskem se to srovnavat neda, tady se muze clovek klidne postavit a nemusi se bat, ze by mu jezci jehlice projela kotnikem (15 cm maji urcite). Sice jsme nevideli zadnou zelvu, i kdyz Manuel tvrdil, ze je dobry den na zelvy (Mexicani kazdy den rikaji, ze je dobry den, na to co chcete delat, navic pokud jim chcete zaplatit), ale takovym zlatym hrebem byly modrozlute zdivocele olihne, ktere na nas zlovestne upreli svuj zrak, po Ladovi pry i plivla. Nicmene, kdyz jsem se vrhnul primo mezi ne, rozprchly se. Poserove.
Snorchlovani na koralovem utesu se jiste silne vryje do nasich mysli a stane se dalsim nezapomenutelnym zazitkem z Mexika.
Je tedy jasne, ze dnes by snorchlovani uz stejne nic neprebilo, a proto jsme zbytek dne stravili koupanim u brehu a popijenim margharity a tequily sunraise na plazi. Teda krome Ladi, ktery bere antimalarika (preventivne), nemuze alkohol a tak si usrkaval pomerancovy dzus.


Dodatek: Asi jste si vsimli prvni fotky ve fotoalbu 4. po celem Mexiku, co jsme prozkoumali, je k videni plno takovych stozaru. Cela akce pak spociva v tom, ze ctyri indiani navijeji provaz na stredovy sloup, dalsi dva pak hrajou na pistalku a bubinek. Kdyz je ctverice nahore skoro hotova, obejdou dva hraci obecenstvo a chteji zaplatit. Pak si paty vyleze nahoru, kde hraje na pistalku a bubinek soucasne. Pak nasleduje spousteni dolu, kdy odmotavajici se lana roztoci konstrukci a odstredivou silou jsou hlavy indianu drzeny v dostatecne vzdalenosti od zebriku. Postup dolu neni prilis rychly a vypada to pomerne bezpecne. Teda krome konce, kdy indian dole opet obejde obecenstvo a je opravdu neodbytny.