18. den: Pirati silnic

Co takhle trochu dobrodruzstvi? Rekli jsme ANO a vyrazili do autopujcovny. Bohuzel nas vysneny coche el mas barato (nejlevnejsi auto) neni, ale za stejnou cenu dostavame o tridu lepsiho dodgeho Attitude. O tridu lepsi znamena, ze oproti standardni vybave, klimatizace a posilovace rizeni, mame navic autoradio a sviti nam kontrolka motoru. Autoradio nefunguje, Lenka musi zpivat. Nasedame a vyrazime smer Cobá.
Jizda mexickym mestem je trochu odlisna od jizdy v Cechach. Kdyz nekdo blika doleva, muze delat cokoli, doprava se neblika. Pri pomale jizde nebo parkovani se blika vsim. Nastesti semafory funguji tak, ze vzdy ma zelenou jen jeden smer. Jinak je to celkem bez problemu, teda az na mnozstvi retarderu, zprijemnujicich jizdu.
Cobá je celkem dira, ale nam to nevadi, protoze nechceme obdivovat soucasne, ale starodavne mesto. Neni to jeden kompaktni komplex staveb, ale castecne opravene ruiny v dzungli. Restaurovany jsou takove tri ostruvky pomerne daleko od sebe, ale je tu mozne si pujcit kolo, nebo kolo s vozikem a lidskym pohonem, je to celkem levne, ale nechceme byt jako vypaseni americani, kteri se tu nechaji vozit a tak odrazime doterne nahanece a jdeme pesky. Je tu horko a vlhko a asi nejvic turistu, co jsme videli. Nevadi, obezni amici maji problem se splhanim a atleticti cesi je pri vystupu na nejvyssi pyramidu v severnim Yucatanu hrave predbihaji. Nahore je to paradni, jsme opravdu vysoko nad korunami stromu, vidime obe jezera, ktera prilehaji k mestu a nektere jine, mensi stavby vycuhujici z dzungle.
Pravdepodobne nas zasahl okraj tropicke boure Richard a poprve na vylete jsme byli zvlhceni kapkami deste. V prohlidce pokracujeme, podle rady v pruvodci si jdeme prohlidnout stély s mayskymi obrazky. Cestou se k nam pripojuji tentokrat dva psi de seguridad. Nastesti chytri cesi si opet poradili a psy chytre prenechali americkym turistum.
Cobá prohlidnuta, bylo to celkem dobre, a ted na plaz. Teda nejprve nakoupit. Mirime tedy do obchodniho centra svateho Frantiska z Asisi (tady nemaji tesco, tady je sv. Frantisek). Nakoupeno, ted uz jen slozit veci do pokoje a na plaz. Jenze jen co jsme dorazili do pokoje, uderil Richard silneji. Nastesti prival vody, a tentokrat poradny, brzy konci a my vyrazime opet autem na plaz.
Neprijemne nas prekvapilo, ze cesta podel pobrezi je lemovana hotely a dostat se pres jejich zdi na plaz je celkem problem. Nakonec parkujeme u Zebry, penize nikdo nechce, hura do vody. Vlny jsou dnes vetsi, parada. Vecer jeste stavime hrady z pisku, teda krome Adama. Ten asi pocituje nedostatek zen a resi jej po svem - vytvari si vlastni z pisku. Avsak jejich laska trvala jen kratce, vlny mu ji vyrvaly primo z naruce.
Cesta zpet je vsak plna krabiku. Cedule rikaji vyhnete se krabum na silnici. Je to trochu problem, protoze krabi se neboji a se vztycenym klepetem se vrhaji proti autu. Zlaty srnky.
Pred vracenim auta je jeste potreba doplnit palivo. Benzin stoji necelych 9 pesos (asi 13.5 Kc). Vraceni auta probehlo bez problemu, byl to i pres obcasny dest celkem podareny den.