11. den: rudokozci

Dnes je odpocinkovy den. To znamena, ze pozde vstavame a zkusene vyckavame poledne. V nejvetsim paraku stopujeme taxika a mirime na nasi oblibenou plaz v Zipolite.
Vlny jsou snad jeste vetsi nez prve. Plaz je opet prazdna, coz je trochu problem pri shaneni obeda. Vse zavrene, kupujeme bramburky s prichuti paprika a limeta - naposledy, tohle uz nikdy jist nebudeme. Nastesti nas zhuleny plavcik prodava pivo a dzusiky, takze to mame cim zapit.
Koupel ukoncuje neprijemny pocit na zadech. Vodeodolny krem nebyl zda se odolny proti morske vode... Adam svou barvou ted zapada mezi domorodce, nebo koryse. Posmivam se mu, ale jak to byva, kdo se smeje naposled.... I ja zjistuji, ze ozonova vrstva neni v nejlepsi kondici.
Nejlepsi zazitky vsak mame pri odjezdu. Nejprve cruz azul porazil santos 3:0 (divali jsme se na neskutecne velikou telku pana domaciho), pak jsme hodili sve bagly na cervena ramena a za lencina posmechu a palcive bolesti vyrazili smer Palenque.